Metodika Nejvyššího soudu - náhrada škody na zdraví

Dnes 14.4.2014 byla na stránkách Nejvyššího soudu ( www.nsoud.cz)  zveřejněna dlouho očekávaná metodika k postupu vyčíslení výše náhrady škody na zdraví – bolest a ztížení společenského uplatnění dle § 2958 občanského zákoníku).

Jakkoliv se jedná o doporučující metodiku, lze očekávat, že se stane stěžejním dokumentem, s nímž bude v soudních řízeních ve vztahu k náhradě škody na zdraví pracováno.

Samotná preambule metodiky uvádí: „Metodika Nejvyššího soudu nemá a nemůže mít závazný charakter, je však pomůckou k naplnění zásady slušnosti ve smyslu § 2958 o. z., proto Nejvyšší soud doporučuje soudům, aby ji při rozhodování ve sporech o náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 o. z. využívaly a aby v rozhodnutích zdůvodnily svůj postup podle pravidel v ní nastavených. “

Další doporučení metodiky spočívá v apelu, aby jako důkaz v „soudních sporech byly využity znalecké posudky vypracované znalcem v oboru zdravotnictví, odvětví odškodňování nemateriálních újem na zdraví.“

Jakkoliv obecné dřívější proklamace v souvislosti se zrušením tzv. bodové vyhlášky (vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 440/2001 Sb.) zdůrazňovaly odklon od paušalizování náhrady škody na zdraví podřazováním pod kolonky hodnot vyhláškou stanovených bodů, nová doporučující metodika z bodového hodnocení opět vychází, a to s možností procentuální úpravy v závislosti na komplikovanosti léčby pokud základní ohodnocení není dostatečné.

Dle doslovné dikce metodiky „Hodnota bodu se odvozuje od jednoho procenta hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku, v němž vznikl nárok/vznikla bolest. Tato průměrná mzda za rok 2013 činila 25.128,-Kč, tj. hodnota jednoho bodu činí 251,28 Kč, vznikla-li bolest v roce 2014.“

Tedy jakkoliv metodika má pouze doporučující charakter je jednoznačné s ohledem na apel Nejvyššího soudu, že do budoucna se jím budou soudy řídit a lze doporučit všem na zdraví poškozeným, aby se se stanovením výše nároku na náhradu škody obraceli na znalce z výše uvedenou specializací.

Způsob stanovení výpočtu finančního odškodnění s úspěchem požadovaného po škůdci se tedy oproti původnímu systému pod platností závazné tzv. bodové vyhlášky nemění. Jinou otázkou jsou částky, k nimž lze nastavenými bodovými a procentuálními výpočty dojít. Zde lze vypozorovat nárůst finančních odškodnění.

Nad výši náhrady dle doporučující metodiky pak je nutno při posuzování způsobu a výše přiměřeného zadostiučinění zohledňovat ve smyslu ust. § 2957 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, aby určení výše odčinila i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Těmito okolnostmi jsou úmyslné způsobení újmy, způsobením újmy použitím lsti, pohrůžky, zneužití závislosti poškozeného na škůdci, násobení účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody.  V úvahu pak je třeba brát i případná prožitá obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví.

Autorkou tohoto článku je JUDr. Věra Neradová, Ph.D., advokát
 

duben 2014

Kontaktní formulář