Předběžné řízení ve věci ochrany proti domácímu násilí
Možnosti ochrany před domácím násilím
Negativní jev domácího násilí začal být postupem času chráněn prostředky trestního práva (trestné činy týraní osoby žijící ve společném obydlí, týrání svěřené osoby, omezování osobní svobody, nebezpečného pronásledování, kdy toto se promítlo do možnosti vydání předběžného opatření uložením zákazu osobě obviněné ke styku s poškozeným, příp. zákazem vstoupit do společného obydlí), správního práva (přestupky proti občanskému soužití, přestupky proti veřejnému pořádku, přestupky proti majetku, kdy toto se promítlo do institutu oprávnění policie vykázat osobu ze společného obydlí na nezbytně nutnou dobu, maximálně však 10ti dnů) a následně občanského práva, kterému se tento článek věnuje.
Pojem domácí násilí
Pojem domácího násilí se začal vyvíjet v posledních desítkách let, pro lepší pochopení tohoto pojmu je nutno tento nějak vymezit. Pod pojem domácího násilí je podřazováno nevhodné, déletrvající agresivní chování v rámci osob společně žijících, zejména v rámci rodiny, které se děje neveřejně, za zavřenými dveřmi. Zpráva k zákonu č. 135/2006 Sb. definuje domácí násilí takto: „Domácí násilí je označení pro násilné jednání, kterým dochází k nebezpečnému útoku proti životu, zdraví svobodě nebo lidské důstojnosti, a to v bytě nebo domě společně obývaném násilnou osobou i osobou, proti níž takový útok směřuje. Domácím násilím se rozumí opakované násilné jednání nebo opakované vyhrožování násilným jednáním, v důsledku kterého dochází nebo hrozí, že dojde k nebezpečnému útoku proti životu, zdraví, svobodě nebo lidské důstojnosti, mezi osobami, které jsou či byly spolu v intimním, rodinném či jiném obdobném vztahu a žijí ve společně obývaném bytě nebo domě. V rámci domácího násilí lze jednoznačně identifikovat osobu násilnou i osobu ohroženou, proti níž takové útoky nebo výhrůžky útokem směřují.“ Projevem domácího násilí však může být nejenom fyzické týrání, ale také psychické týrání. Domácí násilí má také širokou škálu obětí, kdy touto může být žena, muž, dítě, senior aj.
Řízení ve věci předběžné ochrany před domácím násilím
Podle ust. § 401 z. o zvláštních řízeních soudních (dále jen „zákon“) předběžné opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí je možné vydat jen na návrh. Dle ust. § 402 odst. 1) zákona návrh na nařízení předběžného opatření musí obsahovat též vylíčení skutečností, které osvědčují, že je společné bydlení navrhovatele a odpůrce v tomto bytě, ve kterém se nachází společná domácnost, pro navrhovatele nesnesitelné z důvodu tělesného nebo duševního násilí vůči navrhovateli nebo jinému, kdo ve společné domácnosti žije, anebo vylíčení skutečností, které osvědčují nežádoucí sledování nebo obtěžování navrhovatele, tedy návrh musí být podložen důkazy o takových skutečnostech, byť je důkazní situace právě v těchto případech velice obtížná, neboť, jak se již uvedlo, jedná se nejčastěji o chování „za zavřenými dveřmi“. Navhovatelem v případě podání návrhu dle ust. § 400 a násl. zákona nemusí být pouze osoba, proti které násilí směřuje. Chce – li návrh podat nezletilý, musí být návrh podán zákonným zástupcem, orgánem sociálně-právní ochrany dětí nebo advokátem na základě plné moci, pokud má nezletilý pro udělení plné moci přiměřenou rozumovou a volní vyspělost, avšak nezletilý starší 16ti let již má pro předběžné řízení ve věci ochrany proti domácímu násilí zákonem přiznanou plnou procesní způsobilost. Místně příslušným k podání návrhu je obecný soud navrhovatele.
Soud je v případě podání návrhu povinen rozhodnout o takovém návrhu do 48 hodin bez nařízení jednání, toto rozhodnutí je vykonatelné okamžikem svého vydání!
Dle ust. § 405 odst. 1) zákona vyhoví-li soud návrhu, uloží odpůrci předběžným opatřením zejména, aby
a) opustil společné obydlí, jakož i jeho bezprostřední okolí, nezdržoval se ve společném obydlí nebo do něj nevstupoval,
b) nevstupoval do bezprostředního okolí společného obydlí nebo navrhovatele a nezdržoval se tam,
c) se zdržel setkávání s navrhovatelem, nebo
d) se zdržel nežádoucího sledování a obtěžování navrhovatele jakýmkoliv způsobem.
V případě, že návrhu nebylo vyhověno, je možno dle ust. § 409 odst. 1) zákona podat odvolání, kde je soud opět vázán lhůtami pro predložení věci odvolacímu soudu (do 15ti dnů od podání odvolání) a pro rozhodnutí odvolacího soudu (do 7mi dnů od předání věci).
Výkon rozhodnutí
Rozhodnutí o předběžném opatření je vykonatelné vydáním. Výkon rozhodnutí, v případě neakceptace rozhodnutí ze strany odpůrce, se provádí tak, že soud v součinnosti s příslušnými orgány veřejné moci vykáže povinného ze společného obydlí, odebere mu veškeré klíče od společného obydlí, které odpůrce drží, případně mu zakáže setkávat se s označenou osobou příp. tuto jakkoli kontaktovat.
Autorkou tohoto článku je Mgr. Jarmila Škarpichová, advokátní koncipient
Leden 2015